Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

17 fotek, 4.3.2012, 159 zobrazení, přidat komentář
99 fotek, únor 2012, 225 zobrazení, 2 komentáře
39 fotek, 11.2.2012, 368 zobrazení, přidat komentář
49 fotek, únor 2012, 334 zobrazení, 2 komentáře
15 fotek, 5.2.2012, 1 223 zobrazení, 1 komentář
12 fotek, 22.1.2012, 222 zobrazení, přidat komentář
32 fotek, 9.1.2012, 195 zobrazení, 1 komentář
32 fotek, leden 2012, 266 zobrazení, přidat komentář
PF 2012 0
1 fotka, 24.4.2011, 84 zobrazení, přidat komentář
15 fotek, 25.12.2011, 290 zobrazení, přidat komentář
18 fotek, 13.12.2011, 163 zobrazení, přidat komentář
21 fotek, 3.12.2011, 99 zobrazení, přidat komentář
36 fotek, 26.11.2011, 319 zobrazení, 5 komentářů
V sobotu 26.11.2011 proběhla za účasti kamarádů z několika skupin několikahodinová dokumentační akce v nových objevech.Podařilo se vytvořit kompletní mapu, provést fotodokumentaci a zdokumentovat důležité fakta.Sice jsme byli v mnoha věcech mile, v mnoha nemile překvapeni, ale víc otázek vyvstalo, než bylo vysvětleno.
13 fotek, 26.11.2011, 181 zobrazení, přidat komentář
13 fotek, 29.10.2011, 237 zobrazení, 2 komentáře
Medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) je druh medvěda, žijícího v Evropě v období pleistocénu a vymřelého před koncem poslední doby ledové, asi před 10-12 tisíci lety.
Český název medvěd jeskynní, je stejně jako vědecký název Ursus spelaeus odvozen z faktu, že se pozůstatky po těchto zvířatech našly převážně v jeskyních. Proto se předpokládá, že zvíře strávilo o mnoho více času v jeskyních, než jeho dnešní žijící příbuzný medvěd hnědý, který tato místa vyhledává pouze pro svůj zimní spánek. Kosti medvěda jeskynního byly odkryty v mnoha jeskyních v celé Evropě

Medvěd jeskynní byl asi o třetinu větší než medvěd hnědý. Nejlépe pozorovatelný rozdíl mezi oběma druhy, je kromě velikosti i stavba lebky: Medvědi jeskynní měli vysoké, strmé čelo, namísto toho medvěd hnědý má nizké a ploché čelo.

Medvědi jeskynní byli všežravci, hlavní složkou stravy byly rostliny: živili se bylinami, trávami, bobulemi, ale také příležitostně malými zvířaty.

Medvědi jeskynní dosahovali až 2 m délky, okolo 1,7 m výšky a asi 900 kg váhy, samice byly obvykle o něco menší.
207 fotek, 25.5.2011, 307 zobrazení, přidat komentář
foceno v depozitáři muzea "Naturhistor" ve Vídni
Dr. Jindřich W A N K E L
Lebky z jeskyně Býčí skála.
Nález "Hallstattského pohřbu"

Je mnoho verzí, kdy přesně Dr. Wankel začal s výzkumy. Ve své knize "Bilder aus der Märischen Schweiz und ihrer Vergangenheit", neboli Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho okolí, uvádí, že začal v říjnu roku 1872. František Adámek uvádí, že v září a říjnu roku 1872, podle Wanklových rukopisných poznámek z archívu Wanklova vnuka dr. Karla Absolona. Ten však dokonce uvádí, že to bylo v letech 1871-1873.6)

Ať už dr. Wankel začal se svými výzkumy kdykoliv, důležité je, že se mu podařilo objevit nález, který ve své velkoleposti neměl u nás obdoby a který dodnes poutá pozornost jak odborníků, tak zapálených laiků.

Jindřich Wankel dostal od hraběte Jana Lichtensteina povolení k práci v jeskyni a možnost vybrat si horníky z jeho dolů pro své práce, za podmínky, že věškeré zlaté předměty nalezené při výzkumu mu budou odevzdány.

Po odkrytí Předsíně, která dle dr. Wankla byla dlouhá 45 metrů a široká při vchodech 14 m, v nejužším místě 6 m a téměř až 18 m v zadní části, byla objevena asi následující situace, kterou bych ráda alespoň částečně uvedla podle autora nálezu, jak jej publikoval ve svých "Bilder".

Nejhořejší vrstva (A), kterou dr. Wankel odkryl se skládala z písku smíšeného se štěrkem, který se rovnoměrně rozprostíral po celé Předsíni v různě mocných vrstvách a končil tam, kde Předsíň začíná přecházet v jeskynní chodbu, protože byl odtud v dřívější době vyvážen.

V druhé vrstvě (B), se ukázaly velké vápencové balvany, které byly rovnoměrně a rovněž uměle narovnány po celé Předsíni. Naproti zadní stěně se ztrácely a tam, kde se vyskytovala dvě velká žároviště, byly nahrazeny vrstvou vypáleného vápence často několik metrů silnou.

Třetí vrstva (D), představovala hlavně dřevěné uhlí, skládala se ponejvíce ze směsi země se zuhelnatělým obilím nebo s čistým dřevěným uhlím, a rozprostírala se přes celou předsíň. Ležela na pevně udusané zemi, na některých místech červeně vypálené jeskynní spraši, která se v jisté hloubce rozprostírá po celé jeskyni. Na dvou místech byla vrstva uhlí téměř půl metru mocná a nechyběl na ní až doběla vypálený vápenec, byla to dvě velká žároviště, na kterých plály hutné dlouhotrvající ohně.

Menší žároviště se táhlo podél severní skalní stěny, vzdálené deset metrů od vchodu. Zabíralo plochu asi 30 m2 a skládalo se ze zuhelnatělého dřeva se zuhelnatělým obilím, uvnitř něhož byly dvě železné sekery, střepy z velkých nádob a několik spálených skleněných perel.

Velké žároviště bylo přímo za menším, rovněž při severní stěně a zabíralo asi dvojnásobný prostor. Již ve spáleném vápenci nad uhlím ležely pevně stmelené předměty, které musely být vyprošťovány dláty. Byly to zvápenatělé zvířecí kosti, polospálený ornamentovaný bronzový plech, střepy nádob, jednotlivé vozové součásti, železné obruče, loukotě a špice. Na tyto nálezy byly bohaté zvláště spodnější partie, ležící na uhlí, pod nimiž ležely zčásti zvápenatělé a zčásti zuhelnatělé pozůstatky nějakého jedince. Na okraji žároviště se nacházelo ještě mnoho různých zuhelnatělých předmětů např. vlněné látky, obilí (proso, ječmen, žito, pšenice) a mnoho drobných předmětů : bronzové náramky, spirálovité kruhy, skleněné a jantarové perly atd.

Mimo žároviště, ale zvláště v jeho blízkosti a ve střední části síně, bylo na ušlapaném jeskynním jílu nalezeno přes 40 koster ve všech možných polohách. Byly roztroušeny po Předsíni všechny v jedné rovině, nebo byly uloženy hromadně společně, různě přes sebe. Některým chyběla hlava, jiným ruce a nohy, některé měly ozdoby, jiné zase ne. Bylo mezi nimi jen málo mužů, většina byly mladé ženy, také zde ležely trupy dvou koní. Mezi kostrami se občas zdvíhaly hromádky zuhelnatělého obilí skrývající různé ozdobné předměty (bronzové náramky, nánožníky, barevné, skleněné a jantarové perly, zlaté prsteny a náramky). Kostry, s vyjímkou pěti mužských, patřily mladým ženám.

Naproti Velkému žárovišti u jižní stěny se rozprostíralo po zemi dláždění z přitesaných desek, na němž byla nalezena kostra muže a vepře. Dále různé kotlíky, pánve, džbery. V jednom kotlíku byla lidská lebka, výrazně zeleně zbarvená kysličníkem měďnatým.

Mezi tímto dlážděním a žárovištěm stál malý oltář, z přitesaných kamených desek. Na něm ležely zakryty zuhelnatělým obilím dvě useknuté ženské ruce, ozdobené prsteny a sponami a pravá polovina lebky, ve středu rozštípená. Několik metrů za dlážděním ležely nakupeny na sobě četné hliněné nádoby, urny, misky a jejich střepy. Většina z nich byla naplněna zuhelnatělými dílem upraženými předměty. U toho ležela číše z lidské lebky, která sloužila jako nádoba na pití.

Tolik dr. Wankel.
ZDROJ:
ZO ČSS 6-01 Býčí skála
35 fotek, říjen 2011, 133 zobrazení, přidat komentář
23 fotek, 22.9.2011, 197 zobrazení, přidat komentář
42 fotek, 2.10.2011, 252 zobrazení, 2 komentáře
20 fotek, 2.7.2011, 125 zobrazení, přidat komentář

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter